Presse et revues
4 pages
Titre : Nové Československo : časopis československého odboje ve Francii
Éditeur : [s.n.]
Éditeur : [s.n.] (Paris)
Date d'édition : 1946-02-28
Notice du catalogue : http://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb328272507
Type : texte texte
Type : publication en série imprimée publication en série imprimée
Langue : tchèque
Description : 28 février 1946 28 février 1946
Description : 1946/02/28 (N26). 1946/02/28 (N26).
Droits : Consultable en ligne
Identifiant : ark:/12148/bpt6k3251888v
Source : Bibliothèque nationale de France, département Réserve des livres rares, RES-G-1472 (TCH,2)
Conservation numérique : Bibliothèque nationale de France
Date de mise en ligne : 25/03/2019
ÍlllllllllllllllllllHllllllllllllllllllllllllllllllllllll)lllllllllllllilllllllllllllllllllllliÍlllllllllllllllll!illli)lllllllllllllllll lll lllill!llilllllllÍIII!lllll[|lllllllllllllllllll[lllllllllltlllllMlllllllllllllllllllll||||l!!l||llll||||ISllllll!l[i!íimnlill
společné uiRPEní zavazuje
DRUHÝ KONGRES C.A.D.I.
konal se v Paříži ve dnech 15., 16. a 17. února. Přistěhovalci všech
zemí, kteří už po léta zde žijí, kteří s domácím lidem bojovali proti
fašistickému útisku a znovu pomáhají Francii vybudovat, manifesto
vali společně za konečnou úpravu pracovního řádu a za zmírnění
policejních opatření týkajících se cizinců. Zástupci francouzských mi
nisterstev i vedoucích politických stran souhlasně ve svých projevech
uznali nutnost právního a pracovního zajištění přistěhovalců, kteří
nejen masově vykonávali občanské povinnosti v době okupace, ale
jsou i dnes nezbytni pro plný rozvoj hospodářského života a výstav
bu státu.
Francouzská veřejnost vděčně oceňuje přínos cizích pracovních
sil i dobrou vůli, s níž přistěhovalci se chtějí včleniti do francouzské
ho národa a slibuje jim přiznati po tříletém pobytu v zemi svobodu
zaměstnání i ostatní loyální činnosti.
illllllll!lllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllií!llillll!llllilllllllllll(lllllllllllllllllllllllllill!lllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllillllll!l
Spojeni! národy a Československo
Londýnské zasedání Spojených ná
rodů se blíží svému zakončení. Bylo
by jistě ještě poněkud předčasné,
chtíti již dnes vyvozovati pevné zá
věry o fungování této organisace, a
nelze také z dosavadní činnosti a vý
sledků zasedání tvořiti úsudky a snad
dokonce prognosy do budoucnosti o
tom, osvědčí-li se tato nová Společnost
národů, či nikoli. Jde teprve o první
dětské krůčky, které však by mělo
lidstvo sledovati se zatajeným de
chem. Neboť teď už jde opravdu o
všechno; je to pro svět skutečně po
slední příležitost k vytvoření meziná
rodního společenství, které by odstra
nilo slovo «vájka» ze slovníku civili-
sovaných národů, a zachránilo lidstvu
jeho ideály a kulturu.
Ačkoli se tedy organisace Spoje
ných národů teprve rozjíždí, můžeme
přesto již zahlédnouti, kudy asi pove
de její cesta. Shromáždění Spojených
národů a Rada bezpečnosti byly totiž
již v začátcích postaveny před problé
my nikterak lehké. Smířit protichůd
ná stanoviska velmocí v choulostivých
problémech mezinárodní politiky —
Irán, Řecko, Indonésie, Střední Vý
chod — to je jistě zkušební kámen,
který se lehce mohl stát kamenem
úrazu — ale nestal se. Problémy, kte
ré co do podstaty věcí, co do způsobu
projednávání, byly přetřásány s otev
řeností nikdy před tim neslýchanou,
byly zdolány. Pomohl k tomu sice
kompromis a ne meritorní rozhodnutí,
ale i to svědčí o životnosti nové orga
nisace a o vhodnosti takto vytvoře
ného prostředí pro mezinárodní jed
nání. Již fakt, že tyto ožehavé otázky
se projednávaly otevřeně před širokou
veřejností, znamená úspěch myšlenky
mezinárodního společenství a solida
rity. Ještě do nedávná by se byly ta
kovéto problémy řešily v salonech dip
lomatů ,při honech, na week-endech,
tajných konferencích a podobných
« zákulisních » příležitostech. Veřejné
jednání o mezinárodních politických
otázkách by mohlo znamenati konec
tajné diplomacie, a vůbec diplomacie v
tradičním smyslu tohoto slova. Prostý
člověk, který krvácí na bojištích a du
sí se pod ssutinami svého domova,
má právo vědět, proč, a čí vinou má
takto trpět, a musí miti také možnost
vedení a účasti na rozhodování o
všech otázkách ,které mohou být spo
jeny s následky tak hroznými. A prá
vě londýnské zasedání naznačuje, že
cesta Spojených národů vede tímto
směrem.
A jaký význam, kromě tohoto vše
obecného, má organisace Spojených
národů zvláště pro Českoslovenko ?
Především můžeme pociťovati velké
zadostiučinění, neboť Spojené národy
znamenají vzkříšení a slavné vítězství
myšlenky, která byla zkušebním ka
menem naší zahraniční politiky od
samého počátku od r. 1918. Je to the
se nedělitelnosti míru a kolektivní
bezpečnosti. Tato zásada, kterou ve
staré Společnosti národů kromě států
Malé dohody hájil neochvějně zejména
též SSSR ústy svého tehdejšího za
hraničního komisaře Litvínova, byla
po prvé světové válce poznenáhlu
přikrývána úzkými zájmy jednotli
vých států, a v Mnichově byla pohřbe
na docela. S jakými následky, mohl
Naše odborové skupiny ve Fran
cii měly vždy mezi svými členy
značný počet dělníků slovenských,
a to jak před válkou tak i dnes. Je
proto pochopitelné, že řešení, kte
rého se dostalo na půdě osvoboze
né republiky slovenské otázce, vy
volalo v našich skupinách značný
zájem.
A je nutno dodat, že české a slo
venské dělnictvo s radostí vítá, že
hned v samých počátcích naší dru
hé republiky, dostalo se slovenské
otázce spravedlivého řešení, a že
naše republika bude společným
státem dvou bratrských a úplně
rovnoprávných národů, Čechů a
Slováků. Je tudíž možno doufat, že
po vystěhování z naší republiky
těch Němců a Maďarů, kteří ji ha
nebně zradili, budou konečně u nás
národnostní problémy definitivně
vyřešeny.
To však neznamená, že celý slo
venský problém je tím vyřešen.
Neboť slovenský problém nebyl jen
problémem národnostním, byl to
též, a pro slovenské dělnictvo doma
i za hranicemi dokonce v prvé řa
dě, problém sociální. Slovenské
dělnictvo, které přicházelo do Fran
cie, nestěžovalo si na útlak národ
nostní, ale na útlak sociální. Odchá
zelo do ciziny, protože se nemohlo
doma uživit, že nemělo doma dosti
práce a neb nízké a naprosto ne
dostačující mzdy. Protože mělo do
ma krátce řečeno, mimořádně
nízkou životní úroveň, neodpovída
jící ani zdaleka požadavkům dnešní
doby. A po vyřešení problému ná
rodnostního, sleduje slovenské děl
nictvo odborově organisované s ne
menším zájmem způsob, jakým je
a bude u nás řešen problém sociál
ní. A nemusím snad ani podotýkat,
vidět každý. Kolektivní bezpečnost,
nedělitelný mír to nejsou ideály, je
jichž uskutečnění by se mělo teprve
hledat v mlhách budoucnosti, Nikoli
zde jde o fakta již existující. Kdo v
ně nevěřil, byl náležitě poučen, a dnes
i největší skeptik musí připustit, že
druhá světová válka začla v Mand-
žusku.
Československo nepatří mezi vel
moci, a vybudování přesného, pevného
a spolehlivě pracujícího systému me
zinárodního společenství, zabezpeču
jícího udržení trvalého mřru, je v jeho
existenčním zájmu, právě tak jako v
zájmu především všech středních a
malých států. Konečně, vždyť ani vel
moci si nemohou dovoliti přezírat
fakt, že bezpečnost míru lze zajistit
jen kolektivně, a že nelze spoléhat jen
na vlastní sílu. A dalším specielním
důvodem pro zájem Československé
republiky na udržení trvalého míru
jsou ložiska uranové rudy na jejím
území — jak vystižně zdůraznil mi
nistr Jan Masaryk ve své řeči ke shro
máždění Spojených národů. Lze si leh
ko představit, jaký by byl náš podíl
na hrůzách příští války, vedené po
mocí atomické energie. Je tedy co nej
aktivnější účast na budování pevné
organisace mezinárodního života jak
v našem nejnaléhavějším životním záj
mu, tak v souladu s humanitními ide
ály, jimiž je vedena naše zahraniční
politika bez úchylky již od dob Jiřího
z Poděbrad, který první pojal myšlen
ku založit společnost evropských kře
sťanských států.
Karel Strnad.
že také v této otázce je české děl
nictvo s dělnictvem slovenským
úplně zajedno. Neboť každý u nás
chápe, že slovenský problém jako
problém sociální, se stává problé
mem československým a nemůže
být vyřešen než společným úsilím
a bude-li třeba i společným bojem
českého a slovenského dělnictva.
Heslo francouzských odborových
organisací « Travail et bien-étre »
(práce a blahobyt) jasně vyjadřuje
směr, kterým se bude v nejbližších
létech řídit úsilí odborově organi-
sovaného dělnictva nejen ve Fran
cii, ale i u nás a v celém světě. Bu
de to úsilí o zvýšení životní úrovně
pracujícího lidu. Chce-li však naše
dělnictvo správně chápat úkoly,
které je na tomto poli u nás doma
očekávají, musí nejdříve znát, ja
ké byly příčiny tak nízké životní
úrovně v naší prvé republice. Pří
činy byly dvoje: v prvé řadě hospo
dářské a v druhé řadě politické.
Hospodářské, neboť náš stát ne
byl hospodářsky soběstačným, zá
visel ve svém zásobování pro náš
vysoce vyvinutý průmysl nezbytný
mi surovinami na cizině, jasněji
řečeno, na mezinárodních kapita
listických trustech. Abychom však
mohli dovážet potřebné suroviny,
museli jsme též vyvážet výrobky a
bylo nutno tudíž hledat také nová
odbytiště na světovém trhu. Roz
padnutí Rakouska, přineslo nám
osvobození národnostní, ale také
ztrátu bývalých trhů. A je pocho
pitelné, že na mezinárodním trhu
neměla naše republika takový vliv
jako státy velké, a naše výrobky,
aby se prodaly, musely ' se často
prodávat za cenu velmi nízkou, ne-
li vůbec pod cenou.
(Pokračování)
PŘED ROKOHADNES
V januári bol tomu rok, čo Červe
ná armáda oslobodila Košice a vý-
chodnú část Slovenska, Skoro sú-
časne oznámila Moskva začiatok veF-
kých ofenzív v Prusku a Maďarsku.
Boly to posledně údery německému
vojnovému vedeniu. No oslobodenie
Košic, hoci v stratégií tejto veťkej
vojny bolo iba jedným z tisícov po
dobných víťazstiev, pre nás znamena
lo definitívny pád Mnichova a prvý
krok k obnoveniu Československa.
Bolo teda pre nás veťkým vífazstvom
slobody a spravedlivosti.
Koncom januára staly sa Košice
sídlom Slovenskéj Národněj Rady a
Československej vládnej delegácie. Tí
čo přišli prví do Košic, našli toto
město zúbožené, vyhladovělé a zlo
mené terorom. Maďaři a Němci krát
ko před svojím odchodom zaviedli v
Košiciach krvavý režim, aký poznalo
málo našich miest : celý týždeň před
príchodom Červenej armády visely
na uliciach a námestiach, na stožia-
roch a telegrafných stfpoch mřtvo-
ly slovenských vlastencov a partizá-
nov. Obyvatelstvo přivítalo svojich
osloboditeťov s láskou a pohnutím.
Následujúce dni začali sa do města
schádzať partizáni a vojáci, ktorí
skoro pol roka bojovali proti Nem-
com v okolitých lesoch. Vracali sa
1’udia, ktorí v 38. roku opustili Koši
ce, střetali sa známi, priatelia a rodi
ny. Na tieto dni Košice nikdy neza-
budnú.
A zatiať, čo boj pokračoval, zača
lo sa v meste pracovať. V Košiciach
a na okolí zriaďovaly sa prvé česko
slovenské úřady, Národně výbory
zvolené v ilegalitě začaly činnosť, ko
naly sa prvé odvody do novej armá
dy a pristúpilo sa k rekonštrukcii. V
sněhu a mraze, bez riadneho oděvu a
stravy začalo obyvatelstvo spontán
ně opravovať všetko, čo vojna zniči
la. Domy, cesty, železnice, mosty. Po
obnovených cestách přišla prvá po
moc : zásielky obilia z Ukrajiny a
dodávky UNRRY. Tak sa začal ži
vot. Nemožno sledovať krok za kro-
kom a deň za dňom všetky události,
ktoré následevaly. Bolo to vskutku
zmřtvych vstanie — ako to poveda-
la žena, ktorá našla medzi vojakmi
československého armádneho sboru
svojho syna. Neviděli sa štyri roky.
Bolo to krátké stretnutie před odcho
dom na front. A v tejto chvíli střet-
nutia a novej rozlúčky sfúbila matka
svojmu synovi, že kým on bude bojo
vat, ona zatiať bude pracovať tak
ako všetci, kdekoťvek, na stavbě
mostov, alebo železnice. Láska pre-
budila v ťudoch hrdinstvo.
Politické události, ktoré prebieha-
ly súčasne, sú dnes už všeobecne zná
me. O niekoťko týždňov přivítaly Ko
šice československá vládu, ktorá sa
po šiestich rokoch emigrácie vrátila
na oslobodenú pódu Republiky na če
le s prezidentom. Z dohody medzi
vládou, SNR a politickými stranami
vznikol vládny program, známy dnes
pod menom košický program Národ-
ného frontu, ktorý udává líniu vnú-
tornej politiky novej ČSR, vytvára
(Pokračovaníe)
llllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll
Oslava T. G. Masaryka, Presidenta
Osvoboditele, koná se pod záštitou
vyslance Č.S.R. v Paříži pana dra J.
Noska* {
V sobotu dne 9. března 1946 o 20
hod. 30 v sále « Richelieu » Pařížské
university, 47, rue des Ecoles, Paříž
6eme.
VSTUP VOLNÝ
Promluví pan dr. Kupka na thema
« Masaryk a dnešní doba » a pro
mítnuty budou filmy o životě a díle
T. G. Masaryka.
rjrjrjTMA
yjsr,w.A
Slovenská otázka a čs.
odboráři ve Francii
společné uiRPEní zavazuje
DRUHÝ KONGRES C.A.D.I.
konal se v Paříži ve dnech 15., 16. a 17. února. Přistěhovalci všech
zemí, kteří už po léta zde žijí, kteří s domácím lidem bojovali proti
fašistickému útisku a znovu pomáhají Francii vybudovat, manifesto
vali společně za konečnou úpravu pracovního řádu a za zmírnění
policejních opatření týkajících se cizinců. Zástupci francouzských mi
nisterstev i vedoucích politických stran souhlasně ve svých projevech
uznali nutnost právního a pracovního zajištění přistěhovalců, kteří
nejen masově vykonávali občanské povinnosti v době okupace, ale
jsou i dnes nezbytni pro plný rozvoj hospodářského života a výstav
bu státu.
Francouzská veřejnost vděčně oceňuje přínos cizích pracovních
sil i dobrou vůli, s níž přistěhovalci se chtějí včleniti do francouzské
ho národa a slibuje jim přiznati po tříletém pobytu v zemi svobodu
zaměstnání i ostatní loyální činnosti.
illllllll!lllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllií!llillll!llllilllllllllll(lllllllllllllllllllllllllill!lllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllillllll!l
Spojeni! národy a Československo
Londýnské zasedání Spojených ná
rodů se blíží svému zakončení. Bylo
by jistě ještě poněkud předčasné,
chtíti již dnes vyvozovati pevné zá
věry o fungování této organisace, a
nelze také z dosavadní činnosti a vý
sledků zasedání tvořiti úsudky a snad
dokonce prognosy do budoucnosti o
tom, osvědčí-li se tato nová Společnost
národů, či nikoli. Jde teprve o první
dětské krůčky, které však by mělo
lidstvo sledovati se zatajeným de
chem. Neboť teď už jde opravdu o
všechno; je to pro svět skutečně po
slední příležitost k vytvoření meziná
rodního společenství, které by odstra
nilo slovo «vájka» ze slovníku civili-
sovaných národů, a zachránilo lidstvu
jeho ideály a kulturu.
Ačkoli se tedy organisace Spoje
ných národů teprve rozjíždí, můžeme
přesto již zahlédnouti, kudy asi pove
de její cesta. Shromáždění Spojených
národů a Rada bezpečnosti byly totiž
již v začátcích postaveny před problé
my nikterak lehké. Smířit protichůd
ná stanoviska velmocí v choulostivých
problémech mezinárodní politiky —
Irán, Řecko, Indonésie, Střední Vý
chod — to je jistě zkušební kámen,
který se lehce mohl stát kamenem
úrazu — ale nestal se. Problémy, kte
ré co do podstaty věcí, co do způsobu
projednávání, byly přetřásány s otev
řeností nikdy před tim neslýchanou,
byly zdolány. Pomohl k tomu sice
kompromis a ne meritorní rozhodnutí,
ale i to svědčí o životnosti nové orga
nisace a o vhodnosti takto vytvoře
ného prostředí pro mezinárodní jed
nání. Již fakt, že tyto ožehavé otázky
se projednávaly otevřeně před širokou
veřejností, znamená úspěch myšlenky
mezinárodního společenství a solida
rity. Ještě do nedávná by se byly ta
kovéto problémy řešily v salonech dip
lomatů ,při honech, na week-endech,
tajných konferencích a podobných
« zákulisních » příležitostech. Veřejné
jednání o mezinárodních politických
otázkách by mohlo znamenati konec
tajné diplomacie, a vůbec diplomacie v
tradičním smyslu tohoto slova. Prostý
člověk, který krvácí na bojištích a du
sí se pod ssutinami svého domova,
má právo vědět, proč, a čí vinou má
takto trpět, a musí miti také možnost
vedení a účasti na rozhodování o
všech otázkách ,které mohou být spo
jeny s následky tak hroznými. A prá
vě londýnské zasedání naznačuje, že
cesta Spojených národů vede tímto
směrem.
A jaký význam, kromě tohoto vše
obecného, má organisace Spojených
národů zvláště pro Českoslovenko ?
Především můžeme pociťovati velké
zadostiučinění, neboť Spojené národy
znamenají vzkříšení a slavné vítězství
myšlenky, která byla zkušebním ka
menem naší zahraniční politiky od
samého počátku od r. 1918. Je to the
se nedělitelnosti míru a kolektivní
bezpečnosti. Tato zásada, kterou ve
staré Společnosti národů kromě států
Malé dohody hájil neochvějně zejména
též SSSR ústy svého tehdejšího za
hraničního komisaře Litvínova, byla
po prvé světové válce poznenáhlu
přikrývána úzkými zájmy jednotli
vých států, a v Mnichově byla pohřbe
na docela. S jakými následky, mohl
Naše odborové skupiny ve Fran
cii měly vždy mezi svými členy
značný počet dělníků slovenských,
a to jak před válkou tak i dnes. Je
proto pochopitelné, že řešení, kte
rého se dostalo na půdě osvoboze
né republiky slovenské otázce, vy
volalo v našich skupinách značný
zájem.
A je nutno dodat, že české a slo
venské dělnictvo s radostí vítá, že
hned v samých počátcích naší dru
hé republiky, dostalo se slovenské
otázce spravedlivého řešení, a že
naše republika bude společným
státem dvou bratrských a úplně
rovnoprávných národů, Čechů a
Slováků. Je tudíž možno doufat, že
po vystěhování z naší republiky
těch Němců a Maďarů, kteří ji ha
nebně zradili, budou konečně u nás
národnostní problémy definitivně
vyřešeny.
To však neznamená, že celý slo
venský problém je tím vyřešen.
Neboť slovenský problém nebyl jen
problémem národnostním, byl to
též, a pro slovenské dělnictvo doma
i za hranicemi dokonce v prvé řa
dě, problém sociální. Slovenské
dělnictvo, které přicházelo do Fran
cie, nestěžovalo si na útlak národ
nostní, ale na útlak sociální. Odchá
zelo do ciziny, protože se nemohlo
doma uživit, že nemělo doma dosti
práce a neb nízké a naprosto ne
dostačující mzdy. Protože mělo do
ma krátce řečeno, mimořádně
nízkou životní úroveň, neodpovída
jící ani zdaleka požadavkům dnešní
doby. A po vyřešení problému ná
rodnostního, sleduje slovenské děl
nictvo odborově organisované s ne
menším zájmem způsob, jakým je
a bude u nás řešen problém sociál
ní. A nemusím snad ani podotýkat,
vidět každý. Kolektivní bezpečnost,
nedělitelný mír to nejsou ideály, je
jichž uskutečnění by se mělo teprve
hledat v mlhách budoucnosti, Nikoli
zde jde o fakta již existující. Kdo v
ně nevěřil, byl náležitě poučen, a dnes
i největší skeptik musí připustit, že
druhá světová válka začla v Mand-
žusku.
Československo nepatří mezi vel
moci, a vybudování přesného, pevného
a spolehlivě pracujícího systému me
zinárodního společenství, zabezpeču
jícího udržení trvalého mřru, je v jeho
existenčním zájmu, právě tak jako v
zájmu především všech středních a
malých států. Konečně, vždyť ani vel
moci si nemohou dovoliti přezírat
fakt, že bezpečnost míru lze zajistit
jen kolektivně, a že nelze spoléhat jen
na vlastní sílu. A dalším specielním
důvodem pro zájem Československé
republiky na udržení trvalého míru
jsou ložiska uranové rudy na jejím
území — jak vystižně zdůraznil mi
nistr Jan Masaryk ve své řeči ke shro
máždění Spojených národů. Lze si leh
ko představit, jaký by byl náš podíl
na hrůzách příští války, vedené po
mocí atomické energie. Je tedy co nej
aktivnější účast na budování pevné
organisace mezinárodního života jak
v našem nejnaléhavějším životním záj
mu, tak v souladu s humanitními ide
ály, jimiž je vedena naše zahraniční
politika bez úchylky již od dob Jiřího
z Poděbrad, který první pojal myšlen
ku založit společnost evropských kře
sťanských států.
Karel Strnad.
že také v této otázce je české děl
nictvo s dělnictvem slovenským
úplně zajedno. Neboť každý u nás
chápe, že slovenský problém jako
problém sociální, se stává problé
mem československým a nemůže
být vyřešen než společným úsilím
a bude-li třeba i společným bojem
českého a slovenského dělnictva.
Heslo francouzských odborových
organisací « Travail et bien-étre »
(práce a blahobyt) jasně vyjadřuje
směr, kterým se bude v nejbližších
létech řídit úsilí odborově organi-
sovaného dělnictva nejen ve Fran
cii, ale i u nás a v celém světě. Bu
de to úsilí o zvýšení životní úrovně
pracujícího lidu. Chce-li však naše
dělnictvo správně chápat úkoly,
které je na tomto poli u nás doma
očekávají, musí nejdříve znát, ja
ké byly příčiny tak nízké životní
úrovně v naší prvé republice. Pří
činy byly dvoje: v prvé řadě hospo
dářské a v druhé řadě politické.
Hospodářské, neboť náš stát ne
byl hospodářsky soběstačným, zá
visel ve svém zásobování pro náš
vysoce vyvinutý průmysl nezbytný
mi surovinami na cizině, jasněji
řečeno, na mezinárodních kapita
listických trustech. Abychom však
mohli dovážet potřebné suroviny,
museli jsme též vyvážet výrobky a
bylo nutno tudíž hledat také nová
odbytiště na světovém trhu. Roz
padnutí Rakouska, přineslo nám
osvobození národnostní, ale také
ztrátu bývalých trhů. A je pocho
pitelné, že na mezinárodním trhu
neměla naše republika takový vliv
jako státy velké, a naše výrobky,
aby se prodaly, musely ' se často
prodávat za cenu velmi nízkou, ne-
li vůbec pod cenou.
(Pokračování)
PŘED ROKOHADNES
V januári bol tomu rok, čo Červe
ná armáda oslobodila Košice a vý-
chodnú část Slovenska, Skoro sú-
časne oznámila Moskva začiatok veF-
kých ofenzív v Prusku a Maďarsku.
Boly to posledně údery německému
vojnovému vedeniu. No oslobodenie
Košic, hoci v stratégií tejto veťkej
vojny bolo iba jedným z tisícov po
dobných víťazstiev, pre nás znamena
lo definitívny pád Mnichova a prvý
krok k obnoveniu Československa.
Bolo teda pre nás veťkým vífazstvom
slobody a spravedlivosti.
Koncom januára staly sa Košice
sídlom Slovenskéj Národněj Rady a
Československej vládnej delegácie. Tí
čo přišli prví do Košic, našli toto
město zúbožené, vyhladovělé a zlo
mené terorom. Maďaři a Němci krát
ko před svojím odchodom zaviedli v
Košiciach krvavý režim, aký poznalo
málo našich miest : celý týždeň před
príchodom Červenej armády visely
na uliciach a námestiach, na stožia-
roch a telegrafných stfpoch mřtvo-
ly slovenských vlastencov a partizá-
nov. Obyvatelstvo přivítalo svojich
osloboditeťov s láskou a pohnutím.
Následujúce dni začali sa do města
schádzať partizáni a vojáci, ktorí
skoro pol roka bojovali proti Nem-
com v okolitých lesoch. Vracali sa
1’udia, ktorí v 38. roku opustili Koši
ce, střetali sa známi, priatelia a rodi
ny. Na tieto dni Košice nikdy neza-
budnú.
A zatiať, čo boj pokračoval, zača
lo sa v meste pracovať. V Košiciach
a na okolí zriaďovaly sa prvé česko
slovenské úřady, Národně výbory
zvolené v ilegalitě začaly činnosť, ko
naly sa prvé odvody do novej armá
dy a pristúpilo sa k rekonštrukcii. V
sněhu a mraze, bez riadneho oděvu a
stravy začalo obyvatelstvo spontán
ně opravovať všetko, čo vojna zniči
la. Domy, cesty, železnice, mosty. Po
obnovených cestách přišla prvá po
moc : zásielky obilia z Ukrajiny a
dodávky UNRRY. Tak sa začal ži
vot. Nemožno sledovať krok za kro-
kom a deň za dňom všetky události,
ktoré následevaly. Bolo to vskutku
zmřtvych vstanie — ako to poveda-
la žena, ktorá našla medzi vojakmi
československého armádneho sboru
svojho syna. Neviděli sa štyri roky.
Bolo to krátké stretnutie před odcho
dom na front. A v tejto chvíli střet-
nutia a novej rozlúčky sfúbila matka
svojmu synovi, že kým on bude bojo
vat, ona zatiať bude pracovať tak
ako všetci, kdekoťvek, na stavbě
mostov, alebo železnice. Láska pre-
budila v ťudoch hrdinstvo.
Politické události, ktoré prebieha-
ly súčasne, sú dnes už všeobecne zná
me. O niekoťko týždňov přivítaly Ko
šice československá vládu, ktorá sa
po šiestich rokoch emigrácie vrátila
na oslobodenú pódu Republiky na če
le s prezidentom. Z dohody medzi
vládou, SNR a politickými stranami
vznikol vládny program, známy dnes
pod menom košický program Národ-
ného frontu, ktorý udává líniu vnú-
tornej politiky novej ČSR, vytvára
(Pokračovaníe)
llllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll
Oslava T. G. Masaryka, Presidenta
Osvoboditele, koná se pod záštitou
vyslance Č.S.R. v Paříži pana dra J.
Noska* {
V sobotu dne 9. března 1946 o 20
hod. 30 v sále « Richelieu » Pařížské
university, 47, rue des Ecoles, Paříž
6eme.
VSTUP VOLNÝ
Promluví pan dr. Kupka na thema
« Masaryk a dnešní doba » a pro
mítnuty budou filmy o životě a díle
T. G. Masaryka.
rjrjrjTMA
yjsr,w.A
Slovenská otázka a čs.
odboráři ve Francii
Le taux de reconnaissance estimé pour ce document est de 88.76%.
En savoir plus sur l'OCR
En savoir plus sur l'OCR
Le texte affiché peut comporter un certain nombre d'erreurs. En effet, le mode texte de ce document a été généré de façon automatique par un programme de reconnaissance optique de caractères (OCR). Le taux de reconnaissance estimé pour ce document est de 88.76%.
-
-
Page
chiffre de pagination vue 1/4
- Recherche dans le document Recherche dans le document https://gallica.bnf.fr/services/ajax/action/search/ark:/12148/bpt6k3251888v/f1.image ×
Recherche dans le document
- Partage et envoi par courriel Partage et envoi par courriel https://gallica.bnf.fr/services/ajax/action/share/ark:/12148/bpt6k3251888v/f1.image
- Téléchargement / impression Téléchargement / impression https://gallica.bnf.fr/services/ajax/action/download/ark:/12148/bpt6k3251888v/f1.image
- Mise en scène Mise en scène ×
Mise en scène
Créer facilement :
- Marque-page Marque-page https://gallica.bnf.fr/services/ajax/action/bookmark/ark:/12148/bpt6k3251888v/f1.image ×
Gérer son espace personnel
Ajouter ce document
Ajouter/Voir ses marque-pages
Mes sélections ()Titre - Acheter une reproduction Acheter une reproduction https://gallica.bnf.fr/services/ajax/action/pa-ecommerce/ark:/12148/bpt6k3251888v
- Acheter le livre complet Acheter le livre complet https://gallica.bnf.fr/services/ajax/action/indisponible/achat/ark:/12148/bpt6k3251888v
- Signalement d'anomalie Signalement d'anomalie https://sindbadbnf.libanswers.com/widget_standalone.php?la_widget_id=7142
- Aide Aide https://gallica.bnf.fr/services/ajax/action/aide/ark:/12148/bpt6k3251888v/f1.image × Aide
Facebook
Twitter
Pinterest